PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tihle Švédové vzývající démony metalového pravěku, nejsou na scéně žádnými nováčky, přesto je jejich novinka prvním albem, které výrazněji promluvilo k široké posluchačské obci, za což samozřejmě může smlouva se silným vydavatelstvím. Když se zpěvák Janne Christofersson před pár lety zdekoval z řad SPIRITUAL BEGGARS, věděl již přesně, kam se jeho hudební dráha bude ubírat. Vždyť v té době měl jeho vlastní band (souběžně fungující s „Žebráky“) na svém kontě již několik řadových nahrávek. GRAND MAGUS tedy slyšitelně udeřili až letos na jaře s albem „Hammer Of The North“, které nejenže dává vyniknout jeho charakteristicky sytému hlasu, evokujícímu školené hardrockové pěvce sedmdesátých let, ale rovněž předkládá výživnou porci ponurého heavy metalu, opatřeného svojskou severskou poetikou a hutnou atmosférou, která po celou dobu nepřipouští žádného světla.
Deset riffovitých hymen inspirovaných jak odkazem Diovských BLACK SABBATH, tak černou metalovou abecedou počátku osmdesátých let, působí v podání GRAND MAGUS velmi kompaktně a na to, že kapela operuje s již dávno slyšenými fígly, poměrně originálně, což je možná vinou jejich skandinávského citu pro melodie. Na to, aby vás tahle trojice odstřelila vydatnou porcí charismatu, opravdu nepotřebuje znát žádná tajná kouzla, natož ovládat nějaké nesmyslné moderní mašinky. Celé album stojí pouze na souhře základních rockových nástrojů, tedy bicích, baskytary, kytary a zpěvu. V jednoduchosti je síla, to je dobře známé (možná klišovité) pravidlo, které u těchto barbarských lovců kožešin každopádně platí. Všechny skladby navozují jak pocit odhodlání, tak určité chlapské tesknosti a nostalgie - jakoby jste je poslouchali sedíc uvnitř rozpálené kovářské chatrče široko daleko obklopené mrazem a neprostupnými lesy, což je v tomto případě určitě osvěžující záležitost.
Jsem opravdu zvědav, s čím se vytasí konkurenční SPIRITUAL BEGGARS, kteří mají ohlášenou novinku (již s novým a výborným pěvcem) na září. GRAND MAGUS nahráli povedené metalové album pro milovníky starých pořádků, které si ovšem na nikoho a na nic nehraje. A to je hodně dobře.
Kompaktní hutné heavy metalové album vyznávající staré pořádky, které si ovšem na nic nehraje a stará se o to nejdůležitější - charismatický výraz a songy, které mají potřebnou sílu.
7,5 / 10
Janne "JG" Christofersson
- zpěv, kytara
Fox
- baskytara
SEB
- bicí
1. I, The Jury
2. Hammer Of The North
3. Black Sails
4. Mountains Be My Throne
5. Northern Star
6. The Lord Of Lies
7. At Midnight They´ll Get Wise
8. Bond Of Blood
9. Savage Tales
10. Ravens Guide Our Way
The Hunt (2012)
Hammer Of The North (2010)
Iron Will (2008)
Wolf´s Return (2005)
Monument (2003)
Grand Magus (2001)
Vydáno: 2010
Vydavatel: Roadrunner Records
Stopáž: 47:50
Produkce: Grand Magus
Přímočarý heavy metal s pěknými refrény a severskou tématikou, který je ale v mých očích poněkud srážen jistou hudební monotónností - všechny skladby mají velmi podobné tempo. Neškodilo by čas od času zrychlit nebo i zpomalit. Nejlepší songy: Black Sails, Bond Of Blood, Mountains Be My Throne.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.